Proof of Stake jednoduše a srozumitelně

V souvislosti s kryptoměnami můžete kromě pojmu Proof of Work, narazit i na podobný, ale velmi odlišný Proof of Stake (PoS). Co přesně to znamená a je to budoucnost kryptoměn?

Proof of Stake je další způsob, jakým blockchainové sítě rozhodují o tom, kdo může ověřit nové transakce a přidat je do blockchainu. Zatímco u bitcoinu i některých dalších kryptoměn rozhoduje o tomto právu důkaz o odvedené práci, u Proof of Stake je hlavním kritériem uzamknutí mincí uživatelem, tzv. staking.

Koncept Proof of Stake představil na fóru Bitcointalk už v roce 2011 anonymní uživatel s přezdívkou QuantumMechanic. Jeho hlavní myšlenkou bylo nahradit energeticky náročnější Proof of Work systémem, kde bloky nebudou „těženy“, ale „raženy“ (mintovány). První kryptoměnou, která PoS v praxi implementovala, byl Peercoin v roce 2012. Ten byl sice průkopníkem Proof of Stake a inspiroval další projekty, ale nikdy se mu nepodařilo dosáhnout masového rozšíření ani výraznějšího podílu na trhu.

Jak Proof of Stake funguje

Pokud chce někdo ověřovat transakce a podílet se na chodu sítě, musí uzamknout určité množství dané kryptoměny. Tento uživatel se pak stane validátorem a má právo transakce ověřovat. Čím více mincí má validátor uzamčených, tím větší má šanci, že bude vybrán k ověření dalšího bloku transakcí. Výběr probíhá sice náhodně, ale šance na výběr logicky roste s množstvím uzamknutých mincí.

Když je validátor vybrán, zkontroluje správnost všech transakcí v bloku a pokud je vše v pořádku, blok přidá do blockchainu, za což získá odměnu – obvykle v podobě nových mincí nebo poplatků od uživatelů. Důležité je, že pokud by se validátor pokusil podvádět, může přijít o část nebo i celý svůj stake. Validátoři jsou tímto motivováni nepodvádět.

Proof of Stake je dnes využíván u řady známých kryptoměn, nejznámější jsou asi Ethereum, Cardano či Solana. Výhodou PoS je zejména nízká energetická náročnost, protože není potřeba provozovat výkonné těžební stroje. Stačí vlastnit a zamykat (stakovat) mince dané kryptoměny. 

Každý projekt si sice může nastavit vlastní pravidla pro výběr validátorů i rozdělování odměn, ale základní princip je pořád stejný - síť je zabezpečená tím, že validátoři riskují své vlastní peníze, pokud by se pokusili síť poškodit.

Ethereum a další

Jak už bylo řečeno, PoS používá i druhá největší krypotměna - Ethereum. Nebylo tomu tak ale vždy. 

Ethereum přešlo z Proof of Work na Proof of Stake v září roku 2022 a předcházelo tomu sedm let příprav a vývoje.

Hlavním důvodem přechodu byla snaha snížit energetickou náročnost sítě, což se povedlo a výsledkem bylo až 99,95% snížení spotřeby energie oproti původnímu systému PoW. Roční spotřeba energie Etherea tak klesla z desítek terawatthodin na úroveň, která je zanedbatelná i v porovnání s běžnými domácnostmi.

V komunitě Etherea je přechod na Proof of Stake považován za úspěšný – síť funguje stabilně, je výrazně ekologičtější a ukázalo se, že přechod na PoS je možný i u takto velké kryptoměny. 

Ne vše je ale tak růžové. Jiný pohled ukazuje například to, že od přechodu na PoS cena ETH vůči BTC neustále klesá a v květnu 2025 je nižší o 70 %. Může to naznačovat, že investoři PoS nevěří tolik, jako PoW u bitcoinu. Čímž se dostáváme k tomu, že jako všechno na světě má PoS fanoušky i kritiky.

Problémy PoS podle kritiků

Nejčastější kritika Proof of Stake se týká několika zásadních oblastí. První z nich je riziko centralizace. V PoS mají větší vliv ti, kdo vlastní více mincí – čím více jich zamknou, tím častěji jsou vybíráni jako validátoři a tím více odměn získávají. To může vést k tomu, že bohatí bohatnou a síť se časem koncentruje do rukou několika málo velkých hráčů, kteří mohou ovlivňovat rozhodování v síti. Už dnes je například zhruba 20 % všech zamčených ETH u trojlístku burz Coinbase, Binance a Kraken.

Další častou výtkou je bezpečnost, především u menších kryptoměn. Pokud někdo získá většinu všech stakovaných mincí, může síť ovládnout a provádět útoky, například tzv. 51% útok. U velkých sítí je to sice finančně velmi náročné, ale u menších projektů to až tak velký problém být nemusí.

Mezi další kritizované body patří problém „nic v sázce“ (nothing at stake). Validátoři mohou v některých situacích hlasovat pro více verzí historie zároveň, protože je to nic nestojí. Týká se to ale spíše starších modelů PoS, ty novější jako třeba Ethereum zavedly tzv. slashing. Pokud je validátor přistižen, že podepsal bloky na více větvích (například na dvou různých blocích stejné výšky), část jeho staku je zkonfiskována.

V neposlední řadě také odborníci upozorňují na to, že Proof of Stake je stále relativně nová technologie, která zatím nebyla dlouhodobě prověřena v praxi tak, jako Proof of Work.