Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, Spojené státy americké a Slovensko si však pohoršily

Postoje české veřejnosti k ostatním zemím i zahraničním politickým osobnostem zůstávají v roce 2025 převážně stabilní, výrazný pokles však aktuální průzkum STEM zaznamenal u Spojených států amerických a Slovenska. To letos na pozici nejlépe hodnocené země nahradilo Švýcarsko, následované Rakouskem. Nejlépe hodnocenou zahraničněpolitickou osobností se stal papež František, který zemřel krátce po uskutečnění průzkumu. Nejhůře je dlouhodobě vnímán ruský prezident Vladimir Putin, přičemž Rusko patří zároveň k vůbec nejhůře vnímaným zemím.

Výzkumný ústav STEM sleduje od poloviny 90. let vztah obyvatelstva České republiky k vybraným zemím Evropy i světa. Respondenti a respondentky hodnotí svůj vztah k jednotlivým státům pomocí školních známek (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Kromě toho STEM pravidelně zjišťuje i názory veřejnosti na vybrané zahraniční politické osobnosti. Data z reprezentativního průzkumu z poloviny dubna 2025 ukazují, že postoje Čechů a Češek k zahraničí zůstávají víceméně stabilní, přesto se v několika případech objevují změny. Nejvýraznější jsou v případě Slovenska a Spojených států amerických, kde došlo k významnému poklesu hodnocení nejlepšími známkami.

Osoba staronového prezidenta Donalda Trumpa není mezi českým obyvatelstvem ve srovnání s jinými světovými státníky příliš oblíbená. Jeho návrat do prezidentského úřadu se nejspíš podepsal i na významném zhoršení hodnocení USA, které jedničkou nebo dvojkou letos hodnotila pouze přibližně čtvrtina české veřejnosti. Průzkum navíc probíhal v době po prvním oznámení cel a v průběhu následné nestability způsobené změnami ze strany americké administrativy. Češi a Češky na vývoj situace v USA reagovali výrazným poklesem přízně o 17 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem (2024: 44 %).

Slovensko hodnotily nejlepšími známkami přibližně tři pětiny (61 %), zde pozorujeme pokles o 10 procentních bodů (2024: 71 %). Nejhoršími známkami čtyřkou a pětkou Slovensko hodnotilo 15 % české veřejnosti (nárůst negativního hodnocení o 6 procentních bodů ve srovnání s rokem 2024). Vztah Čechů a Češek k Slovákům se však příliš nemění. Dlouhodobě velmi příznivý vztah dokládají i výsledky výzkumné série TRENDY z ledna letošního roku, kdy STEM zjišťoval vztah české veřejnosti k cizincům prostřednictvím ochoty lidí mít za sousedy vybrané národnosti či etnika. Slováci se pravidelně umisťují na prvním místě, i letos by 93 % české veřejnosti Slováky za sousedy přijalo velmi dobře. „Značný pokles pozitivního hodnocení navazující na klesající trend z předchozích dvou let tak souvisí nejspíš s aktuálním politickým děním v zemi, kde po nástupu čtvrté Ficovy vlády na podzim roku 2023 došlo k ochlazení vztahů s Českem. V červnu 2024 pak v Česku dlouhodobě oblíbenou prezidentku Zuzanu Čaputovou nahradil Peter Pellegrini, který se ani po roce ve funkci u nás netěší větší přízni. Slovenského prezidenta Petra Pellegriniho pozitivně hodnotí 38 % Čechů a Češek, což je výrazně méně než v případě jeho předchůdkyně Čaputové. Ta se v posledním roce mandátu těšila přízni 68 % lidí,“ vysvětluje analytička STEM Silvia Petty.

Slovensko, které se doposud objevovalo pravidelně na prvním místě, letos nahradilo Švýcarsko (dvěma nejlepšími známkami hodnotí 69 % obyvatelstva). Česká veřejnost podobně kladně hodnotí také Rakousko (68 %). O něco lépe Češi a Češky letos hodnotí také Kanadu, Itálii, Polsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko či Dánsko (mezi 62 % a 65 %).

Více než polovina lidí se kladně staví ještě k Japonsku a Chorvatsku (shodně 59 % jedniček a dvojek), Velké Británii (58 %), Belgii (57 %), Slovinsku (56 %), Francii (53 %) či Německu (51 %). Přibližně dvě pětiny české populace mají dobrý vztah k Litvě (43 %), Maďarsku (40 %) a Taiwanu (39 %).

Nižší podporu vyjadřuje česká veřejnost Srbsku (32 % jedniček a dvojek), Ukrajině a Izraeli (shodně 30 %) či Turecku (23 %). Stejně jako v předchozím roce méně než pětina lidí pozitivně hodnotí Čínu (19 %), Rusko (15 %) a Palestinu (12 %). Specifickou zemí zůstává i nadále nejhůře hodnocené Rusko. Stejně jako v předchozích dvou letech jej ohodnotilo nejméně lidí středovou trojkou (20 %), ale zato nejvíce lidí negativními čtyřkami a pětkami (65 %). Více než polovina lidí negativně hodnotí ještě Palestinu (55 % čtyřek a pětek).

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Průměrné hodnocení zemí

Srovnání průměrných známek jednotlivých zemí přináší další pohled na meziroční propad USA (zhoršení o 0,4) a Slovenska (zhoršení o 0,3) v očích českého obyvatelstva. Pozici nejlépe hodnocené země letos převzalo Švýcarsko s Rakouskem s průměrnou známkou 2,1 a nejhůře hodnoceným zůstává Rusko s průměrnou známkou 3,9. Pro tyto, ani většinu ostatních zemí, se však průměrné známky příliš nezměnily. Mírné zhoršení ve srovnání s rokem 2024 pozorujeme u Německa a Maďarska, ovšem v kontextu předchozích dvou let se jedná o stabilní hodnocení. U Německa jej způsobil mírný pokles pozitivního hodnocení o 4 procentní body, v případě Maďarska o 5 procentních bodů. Mírné zlepšení pak vidíme u Číny, která se v době průzkumu ocitla v obchodní válce s USA a reagovala neústupně na cla zavedená administrativou Donalda Trumpa. Podíl kladného hodnocení zůstal oproti předchozímu roku stejný (19 %), avšak o 8 procentních bodů klesl oproti roku 2024 podíl těch, kteří Čínu hodnotili negativně (2025 známky 4+5: 41 %; 2024 známky 4+5: 49 %).

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – průměrné hodnoty; vyznačeny meziroční změny o více než 0,1

Zdroj: STEM – Trendy 06/2024, 04/2025

Vztah k Ukrajině a Rusku

Po nárůstu sympatií vůči Ukrajině v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí následoval pokles, který se nyní po dvou letech zastavil a vnímání Ukrajiny se stabilizovalo – pozitivně ji hodnotí 30 % českého obyvatelstva. Podíl lidí, kteří letos hodnotili Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou, odpovídá přibližně úrovni před začátkem invaze.

Vztah k Rusku se v posledních dvou letech výrazně nezměnil. Po mírném nárůstu kladných známek v roce 2023 se podíl Čechů a Češek známkujících Rusko jedničkou nebo dvojkou ustálil na 15 %, přičemž Rusko je i nadále nejhůře hodnocenou zemí: známkami 4 a 5 jej označilo 65 % lidí.

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Ukrajina a Rusko, podíl známek 1 a 2 v %

Zdroj: STEM – Trendy 2013–2025

Hodnocení velmocí

Ve vztahu k významným regionálním či světovým velmocím vidíme i nadále spíše klesající trend. Zatímco Velká Británie si ve srovnání s předchozím rokem pohoršila opět o pouhý jeden procentní bod, u Francie pozorujeme pokles o 3 a u Německa pokles o 4 procentní body (jde o podíl těch, kteří udělili známku 1 nebo 2). Specifickým je již zmiňovaný případ Spojených států amerických, kterým Češi a Češky vyjadřují značně nižší podporu a pozorujeme zde největší propad. Pozitivně USA hodnotí přibližně čtvrtina českého obyvatelstva, což je zhruba o 44 procentních bodů méně, než bylo jejich historické maximum, a zároveň je to nejméně v třicetileté historii měření STEM. O 11 procentních bodů narostl také podíl hodnocení čtyřkou a pětkou (2025 známky 4+5: 32 %; 2024 známky 4+5: 23 %).

Hodnocení Číny zůstává stabilní, přibližně pětina obyvatelstva (19 %) hodnotí jedničkou nebo dvojkou, mírně se však zvýšil podíl hodnocení průměrnou trojkou (o 7 procentních bodů).

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Německo, Francie, Velká Británie, USA a Čína,
podíl známek 1 a 2 v %

Zdroj: STEM – Trendy 1994–2025

Hodnocení zahraničních politiků a političek

Mezi zahraničními poltickými osobnostmi je nejlépe hodnocen již zesnulý papež František (průzkum byl realizován v období těsně před jeho úmrtím), na kterého měly příznivý názor dvě třetiny Čechů a Češek (65 %). Zhruba polovina obyvatelstva kladně vnímá francouzského prezidenta Emmanuela Macrona (49 %) a polského prezidenta Andrzeje Dudu (52 %). Ten si ve srovnání s loňským rokem polepšil o 7 procentních bodů.

Slovenského prezidenta Petra Pellegriniho příznivě hodnotí 38 % Čechů a Češek, což je výrazně méně než v případě jeho předchůdkyně Zuzany Čaputové v posledním roce jejího mandátu (2024: 68 %). Na slovenského prezidenta si také udělali názor lidé, kterým v předchozím roce nebyl ještě příliš známý, a o 10 procentních bodů se zvýšil podíl lidí, kteří ho hodnotí nepříznivě (2025: 46 %; 2024: 36 %).

Po zhoršeném vnímání ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského v loňském roce se názor na něj ustálil a příznivě jej podobně jako v předchozím roce vnímá 39 % české veřejnosti (2024: 38 %, 2023: 46 %).

Oproti minulému roku se zhoršilo vnímání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, pozitivně ji vnímá čtvrtina Čechů a Češek (pokles o 5 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem), negativně však ještě více než vloni: nepříznivě ji vidí 55 % lidí ve srovnání s 41 % v červnu 2024.

Podobně je na tom americký prezident Donald Trump, i jeho příznivě vnímá pouze čtvrtina české veřejnosti. Negativně jej však vnímají téměř tři čtvrtiny (72 %).

Trvale nejhůře hodnoceným je ruský prezident Vladimir Putin, na kterého mají nepříznivý názor zhruba čtyři pětiny (81 %) obyvatelstva a pozitivně jej hodnotí pouze 14 %, stejně jako v předchozích dvou letech.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Při porovnání časového vývoje u vybraných zahraničních politiků a političek vidíme, že postoje Čechů a Češek ke znovuzvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jsou podobné jako v období jeho prvního mandátu. V dubnu 2025 byl sympatický čtvrtině dotázaných, což je přízeň nižší, než jaké se těšil jeho předchůdce Joe Biden. Názor na ruského prezidenta Putina se od minulého roku nijak nezměnil. Nastupujícího německého kancléře Friedricha Merze příznivě hodnotí pouze 29 %, dáno je to však tím, že v Česku není zatím příliš známý (z předchozího grafu lze vidět, že jej téměř polovina lidí nezná).

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“ – součet „velmi příznivý“ a „příznivý“ v %

Zdroj: STEM – Trendy 2008–2025

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 8.–17. dubna 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 031 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.