Rychlejší rozvoj větrných a solárních elektráren v ČR zlevní elektřinu i podpoří energetickou bezpečnost

Urychlení výstavby větrných a solárních elektráren oproti schváleným vládním plánům by posílilo energetickou bezpečnost České republiky a snížilo ceny silové elektřiny. Naopak pomalejší rozvoj by vedl k dovozní závislosti a dražší elektřině. To jsou hlavní zjištění studie Energie budoucnosti - jaké mohou být cesty české dekarbonizace [1], kterou dnes publikoval Svaz moderní energetiky. Charakteristiky scénářů jsou výstupem simulačního modelu think-tanku Fakta o klimatu.

Aktuálním cílem České republiky pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů je dosáhnout instalovaného výkonu 10,1 GW solárních a 1,5 GW větrných elektráren. Vyplývá to z Národního klimaticko-energetického (NKEP) plánu schváleného vládou v prosinci 2024 [2]. Svaz moderní energetiky se rozhodl otestovat, jaké dopady na zásobování elektřinou, energetickou bezpečnost a ceny silové elektřiny by mělo naplnění rychlejšího nebo naopak pomalejšího scénáře rozvoje obnovitelných zdrojů.

„Česku se podařilo během posledních tří let nastartovat renesanci solární energetiky, další obnovitelné zdroje jako zejména větrné elektrárny však zůstávají dál zabrzděné zejména zdlouhavými povolovacími procesy. Výsledky modelování přitom jasně ukazují, že rychlejší akcelerace všech typů obnovitelných zdrojů energie je v zájmu konkurenceschopnosti Česka. Vyšší podíl větrné a solární energie podpořený akumulací či energetickou flexibilitou přináší levnější ceny elektřiny pro spotřebitele a posiluje energetickou bezpečnost Česka napříč celou Evropou díky úspoře až dvou miliard kubíků zemního plynu,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Simulační model Fakt o klimatu tak vedle scénáře podle NKEP testoval i variantu s pomalejším (0,55 GW větrných a 6 GW solárních elektráren) a rychlejším (1,8 GW větrných a 12,5 GW solárních elektráren) rozvojem obnovitelných zdrojů do roku 2030 a dalším pokračováním rozvoje do roku 2035. Matematický optimalizační model zohledňuje vývoj v celé propojené Evropě a vedle pokrytí spotřeby elektřiny dokáže porovnávat vývoj cen silové elektřiny pro různé varianty rozvoje zdrojů elektřiny.

Jan Krčál, vedoucí analytik Fakt o klimatu, uvedl: „Výsledky modelování ukazují, že je v dalších letech potřeba současně pracovat jak na intenzivním rozvoji větrné a solární energetiky, tak na budování potřebných flexibilních plynových elektráren a tepláren. Tyto dva kroky jsou vzájemně propojené a jeden bez druhého by nedával smysl. Pokud by se v Česku stavěly jen nové plynové zdroje bez významného rozvoje obnovitelných zdrojů, vedlo by to k příliš vysokým cenám silové elektřiny oproti sousedním zemím. Zároveň by to přineslo vyšší závislost na importu fosilního plynu a s tím spojené riziko kolísání jeho cen.”

Scénáře s rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů dosahují nižší ceny silové elektřiny než scénáře s rozvojem pomalejším. Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích bude rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky jistě pokračovat nasazeným tempem, hrozí v případě pomalého startu České republiky další nárůst rozdílu v ceně silové elektřiny. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů podle pomalejšího scénáře by v roce 2035 byla cena silové elektřiny v ČR o 32 €/MWh dražší než v Německu.

Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů je výhodný i z pohledu omezení dovozní závislosti. Zatímco i ve scénáři podle NKEP vykazuje Česká republika v letech 2030 i 2035 převahu dovozu elektřiny nad vývozem, u ambiciózního scénáře zůstává Česká republika v celoroční bilanci exportní zemí.

Akcelerace obnovitelných zdrojů energie také potvrzuje, že větrné a solární elektrárny jsou klíčovým nástrojem pro snížení emisí oxidu uhličitého. Model potvrzuje, že ambiciózní scénáře rozvoje využití obnovitelných zdrojů v Česku povedou ke snížení emisí skleníkových plynů. Rozdíl mezi scénářem s pomalým rozvojem obnovitelných zdrojů a tím nejambicióznějším z pohledu využití čistých zdrojů energie činí již v roce 2030 více než 3 Mt CO2. V roce 2035 pak využití českého potenciálu obnovitelných zdrojů sníží emise již o 4,5 Mt CO2.

Výstupy modelu dále ukazují, že i při rychlém rozvoji obnovitelných zdrojů bude v roce 2035 možné prakticky veškerou jejich produkci uplatnit (nelze využít jen 1 % roční výroby, a to v obdobích s nejpříznivějšími meteorologickými podmínkami). Zároveň se díky souběžnému rozvoji flexibilních plynových zdrojů bude dařit celoročně pokrývat spotřebu i v případě zimních týdnů, kdy je výroba obnovitelných zdrojů malá. Významnou roli sehrává rozvoj akumulace a flexibility na straně spotřeby.

Aktuální tempo výstavby ukazuje, že bez zásadní změny zejména v oblasti výstavby větrných elektráren, potřebného instalovaného výkonu včas nedosáhneme. Klíčovým předpokladem pro dosažení potřebného tempa rozvoje je urychlení povolovacích procesů včetně schválení připravené legislativy (například zavedení akceleračních zón).

Studie vznikla v rámci projektu From Plans to Reality: Renewable Chance for Future podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou. Projekt běží v Česku, Slovensku a Chorvatsku. Cílem projektu je mapování příležitostí a bariér využití potenciálu obnovitelných zdrojů a objektivní zhodnocení Národních klimaticko-energetických plánů jako zásadních strategií pro naplnění cílů v oblasti dekarbonizace do roku 2030.

Okomentovat na Facebooku