Hodnocení prezidenta Petra Pavla v dubnu 2025

Důvěra v prezidenta Petra Pavla zůstává stabilní, přičemž v uplynulém roce nepozorujeme ani zásadní změny v postojích veřejnosti k jeho výkonu prezidentské funkce. Po dvou letech v prezidentském úřadu tedy Petru Pavlovi důvěřuje přibližně polovina občanů České republiky. Mírný pokles důvěry v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem nastal u jeho nevoličů a starších lidí. Česká veřejnost jej i po dvou letech v úřadu obecně vnímá jako dobrého reprezentanta ČR a oceňuje jeho působení v zahraničí. Většina občanů se shodne také na tom, že do našeho vnitropolitického dění nezasahuje. Rozdílný názor ovšem stabilně mají na to, jaký vliv by v našem politickém životě měl mít. Polovina obyvatel by uvítala jeho větší vliv, druhá nikoliv. Obecně česká společnost preferuje nadstranického, spíše silnějšího prezidenta, který by měl hlídat dodržování pravidel, než do politického boje mezi vládou a opozicí nějak zasahovat. Veřejnost se ale neshodne na tom, zda by se měl prezident věnovat aktuálním politickým tématům nebo soustředit spíše na nadčasový morální a hodnotový prvek. Prezidentská funkce by však měla dle většiny občanů být více reprezentativní než službou pro občany státu, což Petr Pavel dle názoru veřejnosti naplňuje i nadále poměrně dobře.

Důvěra v prezidenta Petra Pavla

Zahájení mandátu Petra Pavla provázela poměrně silná důvěra veřejnosti na úrovni tří pětin (60 %). Po dvou letech má prezident Pavel podporu přibližně poloviny občanů (51 %). I nadále platí, že Petru Pavlovi jednoznačnou většinou důvěřují jeho voliči z 2. kola prezidentské volby (zůstává stabilní na úrovni 88 % důvěřujících) a téměř plné důvěře se těší u voličů koalice SPOLU (95 %), STAN (96 %) a Pirátů (95 %). Naopak jen málo často mu důvěřují voliči jeho protikandidáta Andreje Babiše (18 %), případně nevoliči v 2. kole (32 %), u kterých pozorujeme mírný pokles důvěry ve srovnání s předchozím rokem (důvěřovalo 38 %). Nejméně v něj pak mají důvěru voliči STAČILO! (7 %), SPD s podporou Svobodných, Trikolóry a PRO (13 %) či ANO (30 %).

„Máte důvěru v prezidenta republiky Petra Pavla?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025

Míra důvěry v prezidenta Petra Pavla se i nadále významně liší v různých sociodemografických skupinách. Mezi mladými lidmi do 29 let má prezident důvěru 66 %, naopak mezi lidmi staršími 60 let mu nyní důvěřuje pouze 37 % (pokles o 6 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem). Důvěryhodnost prezidenta se dále zvyšuje s úrovní vzdělání, případně s příznivým hodnocením ekonomické situace domácnosti.

„Máte důvěru v prezidenta republiky Petra Pavla?“ – rozdíly podle věku, vzdělání

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Důvěru v prezidenta republiky lze srovnat též v kontextu hodnocení všech dosavadních prezidentů. Petr Pavel, podobně jako jeho předchůdci na začátku svých prvních volebních období, otočil klesající trend důvěry ve hlavu státu. V loňském roce následovalo oslabení důvěry, které mírně pokračuje i letos.

„Máte důvěru v prezidenta republiky …?“

Zdroj: STEM – Trendy 1993-2025

Role prezidenta

Významná většina veřejnosti (88 %) si myslí, že by prezident měl být nadstranický a neměl by být spojován s politickými stranami. Rozhodně tento názor zastávají především lidé starší 60 let („určitě ano“ 67 %, souhlas celkem 94 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním („určitě ano“ 68 %, souhlas celkem 95 %), nejméně často mladí lidé do 29 let („určitě ano“ 35 %, souhlas celkem 76 %).

„Myslíte si, že je správné, aby byl prezident důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany?“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Téměř dvě třetiny občanů (63 %) by preferovaly silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Jedná se o mírný nárůst ve srovnání s předchozím rokem (59 %). Tento názor je častější mezi mladšími lidmi (18-29: souhlas celkem 74 %), lidmi s nižší úrovní vzdělání (ZŠ a vyučení bez maturity: souhlas celkem 71 %) a ženami (souhlas celkem 69 %, muži 57 %). Nejméně jej zastávají vysokoškolsky vzdělaní lidé, mezi kterými by si silného prezidenta přála méně než polovina (souhlas celkem 47 %), lidé dobře materiálně zajištění (souhlas celkem 55 %) a lidé starší 60 let (souhlas celkem 57 %).

„Bylo by podle Vás vhodné, aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi?“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Obdobně téměř dvě třetiny občanů (64 %) zastává názor, že funkce prezidenta je obecně spojována s vážností a úctou, není tedy stejná jako jiné ústavní funkce. Tento názor letos sdílí o 5 procentních bodů méně lidí než vloni. Častěji se k němu přiklání ženy (72 %), lidé s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou: 70 %, VŠ: 78 %) či voliči Petra Pavla (81 %) nebo lidé žijící ve velkém městě (72 %). Naopak to, že je prezidentský úřad stejný jako jiné ústavní funkce, se častěji domnívají muži (44 %), lidé s nižší úrovni vzdělání (ZŠ a vyučení bez maturity 47 %), voliči Andreje Babiše (48 %) či nevoliči (46 %) a starší lidé (41 %).

„Podle některých lidí je funkce prezidenta u nás spojována s velkou vážností a úctou, podle jiných je stejná jako jiné ústavní funkce. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

V otázce, čím by se měl prezident primárně zabývat, zda by měl řešit spíše aktuální a praktické politické otázky, nebo se věnovat spíše nadčasovým hodnotám a morálce, je společnost rozdělena v podstatě na polovinu. K tomu, že prezident by se měl zabývat spíše hodnotovou agendou, se kloní mírně častěji lidé s maturitou (59 %) a lidé starší 60 let (56 %). Spíše praktický a řešící aktuální politické otázky by měl být naopak podle lidí s nižším stupněm vzdělání (ZŠ a vyučení: 57 %).

„Podle některých lidí se má prezident věnovat spíše praktickým a aktuálním politickým otázkám, podle jiných spíše morálce a hodnotám v politice, otázkám spíše nadčasovým. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Dále by měl podle dvou třetin veřejnosti prezident sloužit spíše jako hlídač pravidel politického soupeření, nikoliv se aktivně zasazovat o spojování vlády a opozice. Tento názor, možná i po pokusu zprostředkovat dialog mezi vládou a opozicí v oblasti důchodové reformy, oproti loňskému průzkumu mírně posílil (o 4 procentní body, 2024: 62 %) a po dočasném poklesu se tak vrátil na úroveň podobnou roku 2023 (67 %).

„Podle některých lidí by se měl prezident snažit spojovat vládu s opozicí, podle jiných by měl do jejich sporů zasahovat výjimečně a spíše hlídat dodržování pravidel vzájemného soupeření. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Funkce prezidenta je i nadále většinově vnímaná jako reprezentativní, než že by se od ní očekávala aktivní služba občanům. Stejně jako v posledních dvou letech tento názor sdílí dvě třetiny obyvatel (66 %), což naznačuje jeho konzistentnost i po změně osoby v úřadu prezidenta.

„Podle některých lidí by funkce prezidenta měla být především službou pro občany státu, podle jiných plnit především reprezentativní funkci. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Na grafu níže můžeme lépe pozorovat proměnu vnímání funkce prezidenta po zavedení přímé volby. Na důležitosti nabyla reprezentativní funkce prezidenta a toto vnímání nezměnila ani osoba v roli hlavy státu.

„Podle některých lidí by funkce prezidenta měla být především službou pro občany státu, podle jiných plnit především reprezentativní funkci. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Zdroj: STEM – Trendy 1997-2025

Hodnocení prezidenta Petra Pavla

V začátku třetího roku prezidentského mandátu Petra Pavla můžeme sledovat, jakými změnami prochází hodnocení výkonu prezidentské funkce v jednotlivých oblastech.

Většina občanů se domnívá, že se prezident Pavel ani po dvou letech ve funkci příliš nevměšuje do vnitropolitického dění (67 %) a dobře reprezentuje Česko v zahraničí (64 %). Veřejnost tedy vnímá Petra Pavla v tomto ohledu lépe než jeho předchůdce Miloše Zemana, který příliš zasahoval do politického dění v Česku podle mírné většiny obyvatel (53 %, 01/2019) a jako dobrého reprezentanta země v zahraničí ho v průběhu jeho druhého mandátu vnímala méně než polovina (46 %, 01/2019).

Mírná většina (54 %) pozitivně vnímá přispění Petra Pavla ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta. Méně vyhraněný názor má veřejnost na vliv prezidenta v našem politickém životě, kdy by polovina obyvatel ocenila větší vliv, zatímco druhá polovina nikoliv.

Postoj, že prezident Petr Pavel nezasahuje do vnitropolitického dění, je častější u lidí s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou: 71 %, VŠ: 77 %), dobře materiálně zajištěných (77 %), mladších osob (18-29 let: 70 %, 30-44 let: 73 %) a lidí z velkých měst (75 %). Zároveň pocit, že Pavel do veřejného dění příliš zasahuje, mají častěji lidé s horším materiálním zajištěním (43 %), nižším dosaženým stupněm vzdělání (ZŠ a vyučení bez maturity: 42 %) a starší lidé (60+: 40 %).

„Myslíte si, že prezident Petr Pavel zasahuje příliš do vnitropolitického dění v naší zemi?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025

Dále sledujeme víceméně stabilně rozdělenou veřejnost v názoru na větší míru politické participace Petra Pavla. Podobně jako v předchozích dvou letech by polovina lidí uvítala, kdyby měl Petr Pavel větší vliv. Pro srovnání, větší vliv Miloše Zemana požadovala menšina občanů (38 %, 01/2019).

Pocit, že by Petr Pavel měl mít větší vliv v našem politickém životě klesá s vyšším věkem a materiálním zajištěním. Vlivnějšího prezidenta Pavla by významně více uvítali mladší lidé (18-29 let: 59 %, 30-44 let: 56 %) a lidé dobře zajištění (55 %). Že by Petr Pavel neměl mít větší vliv si naopak myslí významně více lidé špatně materiálně zajištění (65 %) a starší lidé (60+ let: 57 %). Menší rozdíly jsou i mezi pohlavími – ženy by si přály vyšší vliv Petra Pavla o něco více (56 %) než muži (44 %).

„Myslíte si, že prezident Petr Pavel by měl mít větší vliv v našem politickém životě?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025

Téměř dvě třetiny občanů pozitivně oceňují zahraniční působení prezidenta Petra Pavla, za dobrého reprezentanta země jej považuje 64 %. V posledních dvou letech můžeme pozorovat mírný pokles spokojenosti s jeho zahraničním působením. V porovnání s vnímáním této role u Miloše Zemana je však hodnocení Petra Pavla v této oblasti pořád lepší, v lednu 2019 prezidenta Zemana jako dobrého reprezentanta v zahraničí považovalo 46 % obyvatel.

Významně více jsou se zahraničním působením Petra Pavla spokojeni mladí lidé (18-29 let: 77 %, 30-44 let: 72 %), lidé s vyšším dosaženým stupněm vzdělání (SŠ s maturitou: 71 %, VŠ: 75 %), dobře materiálně zajištění a lidé z velkých měst (shodně 75 %).

Kromě kladného hodnocení ze strany naprosté většiny voličů Petra Pavla ve druhém kole volby, hodnotí jeho vystupování v zahraničí kladně též přibližně polovina nevoličů a také třetina někdejších voličů protikandidáta Andreje Babiše.

„Myslíte si, že prezident Petr Pavel je dobrým reprezentantem České republiky v zahraničí?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025

Příspěvek Petra Pavla ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta stabilně vnímá více než polovina veřejnosti (54 %). Zvýšení vážnosti prezidentského úřadu Petru Pavlovi kromě jeho voličů (88 %) častěji připisují také mladší lidé (18-29 let: 69 %, 30-44 let: 64 %), dobře materiálně zajištění (68 %), lidé s vyšším vzděláním (VŠ: 66 %), či lidé z velkých měst (64 %).

„Myslíte si, že prezident Petr Pavel podstatnou měrou přispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025

V kontextu předchozích hlav státu je vnímaný příspěvek Petra Pavla ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu srovnatelný s hodnocením prezidentů Havla a Klause a ustálil se na mírné nadpoloviční většině. Po převzetí prezidentské funkce bylo hodnocení vyšší, což však nejspíš souviselo s nástupem do úřadu po kriticky vnímaném předchůdci Miloši Zemanovi.

Podstatný příspěvek ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky
– jmenovité hodnocení prezidentů (podíl odpovědí určitě a spíše ano v %)

Zdroj: STEM – Trendy 2000-2025

Na závěr respondenti známkovali (jako ve škole) práci prezidenta Pavla v různých oblastech, které spadají do výkonu prezidentského mandátu. Nejlépe je i letos hodnocené Pavlovo působení v zahraničí (55 % občanů této oblasti dalo jedničku nebo dvojku). Dále je pozitivně oceňovaná jeho komunikace s médii (51 %), působení v regionech a komunikace s vládou (shodně 47 %). Relativně nejhůře je hodnocena komunikace s opozicí (pouze 33 % známkovalo jedničkou nebo dvojkou).

Petr Pavel je však v zásadě hodnocen dobře, přičemž žádná z hodnocených oblastí výrazně nepřekročila v průměrné známce středovou „trojku“. Prezident je tedy ve veřejném prostoru stále poměrně dobře a široce akceptován. Obecně jej lépe v jednotlivých oblastech hodnotí jeho voliči, mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním, z velkých měst a lidé dobře materiálně zajištění.

„Představte si nyní, že byste měl(a) možnost ohodnotit dosavadní práci prezidenta Petra Pavla v různých oblastech podobně jako ve škole:“

Zdroj: STEM – Trendy 04/2025

Srovnání s hodnocením z předchozích dvou let odhaluje jak mírné zlepšení, tak mírné zhoršení průměrných známek v některých oblastech. Nejlépe hodnocenou oblastí je i nadále působení v zahraničí s průměrnou známkou 2,5 a nejhůře hodnocenou je komunikace s opozicí s průměrnou známkou 3,1, která si letos lehce pohoršila oproti výběru spolupracovníků a poradců (zde došlo k mírnému zlepšení na 3,0).

Hodnocení práce prezidenta Petra Pavla z května 2023 a 2024 a dubna 2025 (průměry na škále 1–5)

Zdroj: STEM – Trendy 05/2023, 05/2024, 04/2025

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 8. – 17. dubna 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 031 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.

Sdílet