Hospodaření vládních institucí v roce 2024 skončilo v deficitu - Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2024 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)

Datum vydání: 02. 04. 2025 Kód: 050062-25

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2024 schodkem ve výši 2,2 % HDP, což představuje meziroční pokles o 1,5 procentního bodu (p. b.). Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2024 úrovně 43,6 % HDP, při meziročním nárůstu o 1,1 p. b.

„Výsledek hospodaření vládních institucí za rok 2024 skončil v deficitu ve výši 177,2 mld. Kč. V meziročním srovnání celkové příjmy, z nich především přijaté sociální příspěvky, rostly více než výdaje. Míra zadlužení sektoru vládních institucí oproti roku 2023 stoupla a dosáhla úrovně 43,6 % HDP“, uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Největší část deficitu vyplývá z hospodaření subsektoru ústředních vládních institucí, který skončilo v deficitu 212,4 mld. Kč, místní vládní instituce skončily v přebytku 55,3 mld. Kč a subsektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 20,1 mld. Kč.

Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2021-2024

	Jednotka	Rok
2021	2022	2023	2024
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí	mil. Kč	-312 308	-216 345	-285 997	-177 173
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí	mil. Kč	2 566 752	2 997 632	3 234 146	3 492 243
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP	%	-5,0	-3,1	-3,8	-2,2
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP	%	40,7	42,5	42,5	43,6

V rámci jarních notifikací bylo též mírně revidováno saldo hospodaření vládních institucí za rok 2023, které se vylepšilo o 2,1 mld. Kč především z důvodu aktualizace údajů o daních.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2024 meziročně o 6,8 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 206,9 mld. Kč. Nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2024 o 2,9 %, resp. 98,1 mld. Kč. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek. Naopak největší pokles byl zaznamenán u dotací.

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2024 dosáhla úrovně 43,6 % HDP. Meziročně došlo k růstu výše relativní zadluženosti o 1,1 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 2,1 p. b.), zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,2 p. b.

Dluh na konci roku 2024 se meziročně zvýšil o 258,1 mld. Kč a dosáhl 3 492,2 mld. Kč. Převážná část meziroční změny připadá na emitované dluhové cenné papíry (215,9 mld. Kč).

V roce 2024 byla meziroční změna dluhu (nárůst 258,1 mld. Kč) výrazně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 177,2 mld. Kč), což znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 80,9 mld. Kč více, než činila potřeba financování. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů.

Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 31. března 2025 Eurostatu .

cndv040225.docx

Poznámky

Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a slouží k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: [email protected]
Termín zveřejnění další RI: 23. 04. 2025