Strategie Unie připravenosti EU pro předcházení novým hrozbám a krizím a reakci na ně

Strategie Unie připravenosti EU pro předcházení novým hrozbám a krizím a reakci na ně

Komise a vysoký představitel dnes zahajují strategii Unie připravenosti na podporu členských států a posílení schopnosti Evropy předcházet vznikajícím hrozbám a reagovat na ně.

Přichází v době, kdy Evropská unie čelí stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat. Od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních hrozeb a hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování až po změnu klimatu a rostoucí počet přírodních katastrof musí být EU připravena chránit své občany a klíčové společenské funkce, které mají zásadní význam pro demokracii a každodenní život.

Konkrétně strategie zahrnuje 30 klíčových opatření a podrobný akční plán na podporu cílů Unie v oblasti připravenosti, jakož i rozvoj kultury „připravenosti již od návrhu“ ve všech politikách EU.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová uvedla: „Nová realita vyžaduje novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, které jim umožní jak předcházet krizím, tak rychle reagovat v případě katastrofy. Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené přírodními požáry ztrácely drahocenný čas. Evropa je připravena podporovat členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a živobytí.“

Mezi klíčové cíle a opatření strategie patří:

Ochrana základních společenských funkcí Evropy:

• Vypracovat minimální kritéria připravenosti pro základní služby, jako jsou nemocnice, školy, doprava a telekomunikace.
• Zlepšit vytváření zásob kritického vybavení a materiálů.
• Zlepšit přizpůsobení se změně klimatu a dostupnost kritických přírodních zdrojů, jako je voda.

Podpora připravenosti obyvatelstva:

• Vybízet veřejnost, aby přijala praktická opatření, jako je zachování základních dodávek po dobu nejméně 72 hodin v mimořádných situacích.
• Začlenit výuku připravenosti do školních osnov a zavést Den připravenosti EU.

Posílení koordinace reakce na krize:

• Zřídit krizové centrum EU s cílem zlepšit integraci mezi stávajícími krizovými strukturami EU.

Posílení civilně-vojenské spolupráce:

• Provádět pravidelná celoevropská cvičení připravenosti, sjednocovat ozbrojené síly, civilní ochranu, policii, bezpečnost, zdravotnické pracovníky a hasiče.
• Usnadnit investice do zboží dvojího užití.

Posílení prognostických a předvídavých schopností:

• Vypracovat komplexní posouzení rizik a hrozeb na úrovni EU, které pomůže předcházet krizím, jako jsou přírodní katastrofy nebo hybridní hrozby.

Posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru:

• Vytvořit pracovní skupinu pro připravenost veřejného a soukromého sektoru.
• Formulujte nouzové protokoly s podniky, abyste zajistili rychlou dostupnost základních materiálů, zboží a služeb a zabezpečili kritické výrobní linky.

Posílení spolupráce s externími partnery:

• Spolupracovat se strategickými partnery, jako je NATO, v oblasti vojenské mobility, klimatu a bezpečnosti, vznikajících technologií, kybernetiky, vesmíru a obranného průmyslu.

Celkově se EU prostřednictvím proaktivního přístupu k připravenosti snaží vybudovat odolnější a bezpečnější kontinent, který bude lépe připraven čelit výzvám 21. století.

Souvislosti

Zpráva paní Niinistöové o připravenosti a připravenosti EU dospěla k závěru, že posílení civilní a vojenské připravenosti a připravenosti Evropy řešit dnešní rostoucí bezpečnostní výzvy – v oblasti zdraví, migrace, technologické bezpečnosti, klimatu, obrany nebo hospodářství – je naléhavou záležitostí. Zpráva vyzvala k hluboké změně myšlení a ke změně způsobu, jakým chápeme a upřednostňujeme připravenost v celé Evropské unii. Rovněž uznala, že připravenost není pouze odpovědností členských států, ale společným evropským úsilím, které vyžaduje silnější úlohu Unie při koordinaci a podpoře členských států v této oblasti.

Strategie se proto zaměřuje na integrovaný přístup zohledňující všechna rizika, celovládní přístup, který sdružuje všechny příslušné aktéry na všech úrovních správy (místní, regionální, vnitrostátní a unijní), a celospolečenský přístup, který sdružuje občany, místní komunity a občanskou společnost, podniky a sociální partnery, jakož i vědeckou a akademickou obec.

Kromě toho je Unie v úzké spolupráci s členskými státy schopna čelit budoucím krizím a může občanům a společnostem přinést podstatná a účinná řešení. Události a rizika, kterými Evropská unie v posledních letech prošla, a důrazná a účinná reakce na pandemii COVID-19 ukázaly, jak úzká spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy umožňuje lepší výsledky pro lidi a společnost.

Pro více informací

Společné sdělení o strategii Unie v oblasti připravenosti

Příloha společného sdělení o strategii Unie v oblasti připravenosti

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Quote