Digitální amnézie. Konzumujeme stále povrchnější informace, zatímco naše názory se stávají extrémnějšími

Slovem roku 2024 podle Oxfordu je "brain rot" a podle Merriam-Webster "polarizace". Na první pohled reprezentují odlišné problémy, ale oba vliv digitálních technologií na naše myšlení a schopnost spolu žít.

Termín "brain rot" lze volně přeložit jako "mentální rozklad" nebo "otupění mozku." Označuje stav, kdy jedinec podléhá nekonečnému proudu bezvýznamných informací – od zbytečných notifikací po návykové algoritmy sociálních sítí. Mozek přetížený těmito podněty postupně ztrácí schopnost soustředit se, kriticky myslet a zpracovávat složitější informace.

V digitálním prostředí, kde kliknutí znamenají zisk, jsou však tyto mechanismy cíleně posilovány. Výsledkem je paradox: máme k dispozici více informací než kdykoli dříve, ale čím více jich konzumujeme, tím méně z nich skutečně využíváme.

Polarizace, naopak, popisuje stav, kdy se společnost štěpí na nesmiřitelné názorové tábory. Dialog ustupuje konfliktu, prostor pro kompromis mizí. Tento trend je poháněn politickými konflikty, mediálními manipulacemi a – opět – algoritmy digitálních platforem. Ty preferují obsah, který vzbuzuje emoce a konflikty, protože zajišťuje delší zapojení uživatelů.

Polarizace nejenže zjednodušuje komplexní problémy na černobílé otázky, ale také oslabuje schopnost společnosti řešit problémy kolektivně. Namísto hledání společných řešení sílí pocit "my proti nim."

Co mají "brain rot" a polarizace společného? Klíčovým faktorem jsou digitální technologie. Sociální média a zpravodajské platformy nejen šíří informace, ale zároveň zesilují procesy vedoucí k informačnímu přetížení a radikalizaci.

Algoritmy maximalizují uživatelskou angažovanost na úkor kvality obsahu. To vytváří začarovaný kruh: konzumujeme stále povrchnější informace, zatímco naše názory se stávají extrémnějšími. Tento proces nás činí zranitelnějšími vůči manipulaci, což má vážné důsledky pro demokracii, mezilidské vztahy i důvěru ve veřejné instituce.