Ministři odsouhlasili zrušení kontrol na vnitřních pozemních hranicích Rumunska a Bulharska od příštího roku

Barbora Navrátilová
17 prosince, 2024
09:46

Ve dnech 12. a 13. prosince se v Bruselu uskutečnilo poslední zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci pod taktovkou maďarského předsednictví. Ministři vnitra schválili plné zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, ministři spravedlnosti jednali o pravidlech pro předcházení pašování migrantů. Českou republiku na jednání zastupoval ministr vnitra Vít Rakušan a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Zrušení kontrol na vnitřních pozemních hranicích Rumunska a Bulharska

Rada přijala rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních pozemních hranicích s Bulharskem a Rumunskem. V praxi k němu dojde od 1. ledna 2025.

Bulharsko a Rumunsko se od svého vstupu do EU v rámci schengenského právního rámce (tzv. schengenského acquis) podílely na kontrolách na vnějších hranicích, policejní spolupráci i používání Schengenského informačního systému (SIS). Ke zrušení kontrol osob na vnitřních vzdušných a námořních hranicích došlo u obou zemí již letos 31. března.

„Je to skvělá zpráva nejen pro občany Rumunska a Bulharska, ale i pro naši bezpečnost, jelikož veškeré kapacity, které byly dosud využívány na ochranu vnitřní hranice, budou moci být nyní využity na ochranu té vnější, což zvyšuje bezpečnost nás všech,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Nový systém k registraci cizinců při krátkodobém pobytu na území EU

Evropská komise a agentura eu-LISA (agentura EU dohlížející na IT systémy v oblasti bezpečnosti a spravedlnosti) informovaly ministry o dalším postupu při zahájení provozu tzv. Entry/Exit systému (EES), který bude sloužit k registraci státních příslušníků třetích zemí, kteří cestují do EU na krátkodobý pobyt.

V rámci nového systému budou příslušníci pohraniční stráže snímat otisky prstů a pořizovat fotografie osob, které překračují hranice EU poprvé. Tyto biometrické údaje budou následně digitálně uchovávány.

Přístup k údajům pro účinné prosazování práva

Jelikož digitalizace vytváří podmínky pro čím dál častější zneužívání technologického pokroku k páchání trestné činnosti, ministři jednali o dalším postupu v otázce přístupu k údajům pro účinnější vymáhání práva při vyšetřování a stíhání pachatelů trestných činů. Evropská komise přislíbila, že do první poloviny roku 2025 připraví plán provádění konkrétních opatření, která zaručí přístup k údajům pro účinné prosazování práva.

Boj proti pašování migrantů

Ministři spravedlnosti přijali obecný přístup k návrhu směrnice, která stanoví minimální pravidla pro předcházení převaděčství migrantů a modernizuje dosavadní právní rámec EU z roku 2002. Cílem směrnice je sjednocení pravidel pro vyšetřování a stíhání zejména organizovaných zločineckých sítí odpovědných za převaděčství.

V roce 2023 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno přibližně 380 000 případů nelegálního překročení hranic. Europol odhaduje, že služeb převaděčů využívá více než 90 % nelegálních migrantů, kteří míří do EU.

Boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí

Rada schválila také obecný přístup k návrhu aktualizace směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí. Dle návrhu by mělo být nově trestné poskytování a šíření návodů k páchání trestných činů (například tzv. příruček pro pedofily), objednávání livestreamingu, či provozování on-line služeb za účelem pohlavního zneužívání nebo vykořisťování. Cílem směrnice je také zavedení vyšších trestů a konkrétnějších požadavků na prevenci a pomoc obětem.

Důležité je však poznamenat, že se v tomto případě nejedná o mediálně známější návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu. K tomuto návrhu zatím Rada nebyla schopna nalézt společnou pozici.

Sjednocení insolvenčního práva pro zahraniční investice

Rada ministrů se dohodla na přijetí částečného obecného přístupu ke směrnici, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva s cílem zatraktivnění EU pro investory a sjednotit pravidla na vnitřním trhu. V současnosti totiž musí přeshraniční investoři při posuzování investičních příležitostí brát v úvahu 27 různých insolvenčních pravidel.

Směrnice by měla zajistit sjednocení podmínek vylučovacích žalob, vysledování majetku náležícího do majetkové podstaty dlužníka, povinnost a odpovědnost vedoucích pracovníků podat dlužnický insolvenční návrh a zvyšování transparentnosti národních insolvenčních režimů.

V další části jednání Rada diskutovala mimo jiné budoucí zaměření trestního práva a možnosti využívání umělé inteligence v oblasti spravedlnosti.

Zdroj: Rada EU, MSP ČR, MV ČR
Foto: Rada EU